- O ceně
- Jednotlivé ročníky
- Ročník 2024
- Ročník 2023
- Ročník 2022
- Ročník 2021
- Ročník 2020
- Ročník 2019
- Ročník 2018
- Ročník 2017
- Ročník 2016
- Ročník 2015
- Ročník 2014
- Ročník 2013
- Ročník 2012
- Ročník 2011
- Ročník 2010
- Ročník 2009
- Ročník 2008
- Ročník 2007
- Ročník 2006
- Ročník 2005
- Ročník 2004
- Ročník 2003
- Ročník 2002
- Ročník 2000
- Ročník 1999
- Ročník 1998
- Ročník 1997
- Ročník 1996
- Ročník 1995
- Ročník 1994
- Ročník 1993
- Ročník 1992
- Ročník 1991
- Ročník 1990
- Ročník 1989
- Ročník 1988
- Ročník 1987
- Partneři projektu
- Kontakt

Vítězem Ceny Jiřího Ortena 1991 se stal
Vít Kremlička za knihu Lodní deník (Nezávislé tiskové středisko)
Vít Kremlička
Český básník, spisovatel, literární publicista a hudebník. Narozen roku 1962 v Praze. Vít Kremlička v literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal Luděk Marks, 1987), v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revue, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a Čtení na léto (letní číslo římského dvouměsíčníku Listy). Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revue a její Kritické Příloze, Tvaru aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vítězslav Sval a Bořek Mařina.
Příležitostně se věnuje překladům (z bulharštiny – básně Kirila Merdžanského, z angličtiny - příběhy pueblanských indiánů Severní Ameriky, Ken Saro-Wiwa, Bo-Han).Dnes je ve svobodném povolání. Signatář royalistické iniciativy České děti. Žije na Prácheňsku.
Lodní deník
Kremličkova výchozí poetika prořezává postmoderně mnohovrstevnaté vidění světa, které básníkovu poezii proměňuje v přepestrý kaleidoskop semílající útržky reality a snění a posouvající charakter autorského textu k bohaté intertextové koláži. Básníkovy počáteční sevřené rýmy se rozpouštějí v široká asociativní pásma, která spontánně přecházejí mezi poezií a prózou a v nichž se prostupují citace a parafráze cizích textů s akcentem základních životních potřeb svobody a dialogu, které komunistický režim – v němž Kremlička prožil sedmadvacet let – odpíral. Vrcholem tohoto literárního úsilí se stala próza Lodní deník, která sedimentovala sedm let.