Porota:
Absolvoval Polské gymnázium v Českém Těšíně, poté studoval a nedokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Později na olomoucké Univerzitě Palackého vystudoval žurnalistiku. Jako středoškolák byl jedním z iniciátorů polsko-české literární skupiny PaRaNoJa a v roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou Literárně-Estetickou Společnost), která vydávala stejnojmenný poetický magazín který vychází dodnes.
Spolupracoval také s redakcí brněnského nakladatelství Host, krátce působil jako šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír.
Dialog, propojený a prosycený jakousi nedávnou mytičností, jejíž stopy jsou ještě čitelné, se stává základním pilířem druhé Trojakovy knihy s názvem Pan Twardowski, v níž lyrický živel ústí zcela přirozeně v epický proud.
V prvotině byl Trojak lyrikem zaskočeného a udýchaného mládí s jeho těkavostí, chaotickou dychtivostí, možná i se stínem drzosti. V Panu Twardowském se objevují výrazné milostné motivy a adorace, ačkoli básník pracuje důsledně s odosobněnými či nadosobními metaforami a obrazy. Vedle mýtu ženy, případně Matky, pojednaném až symbolistně a dekadentně v baudelairovském duchu, se v Trojakově básnivém inventáři objevují prvky antické, ikarské. Knihou Pan Twardowski se mihne „gutský Daidalos“, s jehož potomky se básník každodenně potkává, ale také „proklatě krásná Venuše“ procházející se po „měkké černozemi u haličského Lvova“. V souvislosti s názvem druhé Trojakovy knihy si nelze nevzpomenout na jiný moderní mýtus, tentokrát polské provenience, na Pana Cogita nedávno zemřelého básníka Zbigniewa Herberta.
