Vítězem Ceny Jiřího Ortena 2022 se stal

Vítězem Ceny Jiřího Ortena 2022 se stal

Vojtěch Vacek za knihu Měňagon (Pavel Mervart)

Porota:

literární kritik a filosof Petr  Fischer (předseda poroty)

básník a překladatel Ondřej Buddeus

literární historička Alena Šidáková Fialová

literární redaktor Štěpán Kučera 

spisovatelka a redaktorka Božena Správcová

Na CJO 2021 byli nominováni:

Josef Tichý: Předvečer (Minimum Difference)

Vyjádření poroty: Josef Tichý a jeho kniha Předvečer je jediným prozaickým dílem mezi nominovanými. „Zdánlivě nenápadná próza působivě zachycuje všední dny obyčejného japonského hotelu, obyčejného mladého muže a hledání sama sebe i druhých v novém prostoru.“

Radek Touš: Štičí kost (Trigon)

Vyjádření poroty: Sbírka Štičí kost Radka Touše, v níž autor mistrně ovládl básnickou zkratku, objevuje svět bez přemíry informací, komunikačního bujení a šumu keců všeho druhu. Každé slovo počítá a žádné není zbytečné.

Vojtěch Vacek: Měňagon (Nakladatelství Pavel Mervart)

Vyjádření poroty: Ve sbírce Měňagon se Vojtěch Vacek představuje jako dědic všeho živého, co zbylo ze surrealismu. „Je pozorovatelem tajného života věcí a mistrem imaginace opravdu záviděníhodné. Přestože některé z básní zůstaly v půli cesty, jde o talent, jaký se objevuje jednou za čas.

Vojtěch Vacek

Vojtěch Vacek (1993) vystudoval knihkupectví na SŠ Náhorní a vydavatelskou produkci na VOŠG Hellichova. Pracuje jako knihovník v Domě čtení Městské knihovny v Praze. Roku 2015 vydal v edici H_aluze sbírku Schopní jsou ti s chlopní, na začátku letošního roku mu vyšla druhá knížka Měňagon v Nakladatelství Pavel Mervart. Texty publikoval mimo jiné v časopisech Tvar, Psí víno, Souvislosti, v Lidových novinách, na webu a v antologiích. Organizačně se podílí na Mezinárodním festivalu Den poezie a dalších literárně-kulturních akcích. Je spoluautor scénáře k dark fantasy tahové strategii The Mystic studia Pipedream. Na basovou kytaru hraje v kapele Představy Postavy. Je členem umělecké skupiny NaHajana.

Měňagon

Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky. Vše je propojeno barevným a smyslovým jazykem, a také přináležitostí k jedinému fantastickému univerzu, které se až palčivě podobá tomu našemu. Jazyková struktura textů se napříč knihou rozpadá a čtenář si uvědomuje, že ne vše, co je zdánlivě pevné, musí zůstat neporušené.

Laudatio Boženy Správcové

Měňagon Vojtěcha Vacka je sbírka barevná a zářivá. S dětskou nenechavostí osahává pojmy, lidi, zvířata, věci i situace. Autorovi nelze upřít hravost a bohatou imaginaci, nenajdeme tu však nic svévolného, vše je podřízeno zvláštní snové logice – zkušenosti, jakou si podprahově nese každý z nás. Tam, kde se Vacek drží „spatřeného“, je jeho poezie přes veškerou lehkost podivuhodně přesná a hluboká. Zážitek z básnických obrazů umocňuje autorův bohatý slovník a virtuózní zacházení s češtinou. Měňagon se příliš nezajímá o básníkovo „já“, nepokouší se nás zpravovat o niterných bouřích lyrického subjektu – ten je sympaticky odsunut na pozici pozorovatele: nanejvýš je mu dovoleno se usmát nebo podivit. Vacek ve svých básních netematizuje aktuální problémy, vypadá to, jako by se všemu, co lze předem pojmenovat, spíše vyhýbal. Přesto nebo právě proto má co říci – jde tu o poezii v přímém přenosu, o odvážný ponor do rozmanitostí světa, aniž je předem jasné, jak to dopadne; svého druhu lov. Měňagonu by slušel přísnější výběr textů i více architektonického úsilí – v každém případě však máme před sebou básníka mimořádného talentu, který má kde brát a o němž jistě ještě uslyšíme.

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace